|
|
Raná ontogeneze časové percepce
Dörflová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na téma časové percepce s důrazem na intervalové časování. Převážná část práce je věnována rané ontogenezi časové percepce, tedy vnímání času u člověka v kontextu lidského vývoje. Práce představuje nejzásadnější proudy, kterými se doposud výzkum časové percepce ubíral, a to převážně z psychologické perspektivy. Předkládá ucelený náhled na současný stav poznání mechanismů a funkcí časové percepce z hlediska psychologických témat s důrazem na výzkum intervalového časování a proměnných, které s ním souvisí. Aktuální poznatky z oblasti vývoje časové percepce jsou v práci srovnávány s pojetím časové percepce v kontextu teorie kognitivního vývoje od Jeana Piageta. KLÍČOVÁ SLOVA Čas, časová percepce, intervalové časování, ontogeneze člověka
|
|
|
Interval Timing and Emotional Modulation
Šafránková, Kristýna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na individuální percepci času, přesněji na tkzv. "intervalové časování" - tedy na to, jak jedinec dokáže odhadnout dobu určitého časového intervalu v rámci sekund až minut a jak je intervalové časování modulováno emocemi. Vnímání času je ovlivňo- váno mnoha různými faktory, ale emoce se jeví být jako jeden z nejzásadnějších, který může způsobit i značné zkreslení vnímání uplynulého času. V mé bakalářské práci se zaměřuji pře- devším na fyziologické mechanismy emoční modulace. Soustředím se hlavně na pacemakerový a striatální model časování a jeho vztah k emoční modulaci. Klíčová slova: intervalové časování, dopamin, emoce, striatální model časování
|
|
|
Kortikální a subkortikální mechanismy vnímání času
Dušek, Petr ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Bareš, Martin (oponent)
Poruchy percepce času byly popsány u fokálních lézí mozku a u řady neuropsychiatrických onemocnění včetně Parkinsonovy nemoci (PN). Naším cílem bylo nalézt oblasti mozku, které se podílejí na percepci času u zdravých osob a jejichž dysfunkce je zodpovědná za poruchy percepce času u PN. Použili jsme úlohu reprodukce časových intervalů (TRT) spočívající ve vizuální prezentaci časových intervalů v rozsahu 5 až 16.8 s (fáze prezentace), které jsou následně reprodukovány pomocí stisku tlačítka (fáze reprodukce). V první fMRI studii se pomocí parametricky modulované analýzy podařilo nalézt oblasti, jejichž aktivita měřená pomocí Blood Oxygenation Level Dependent (BOLD) signálu korelovala s délkou časového intervalu. Během fáze prezentace byla zjištěna postupná deaktivace v levém prefrontálním kortexu (PFC) a pravém cingulu. Ve fázi reprodukce došlo k postupné deaktivaci precuneu bilaterálně a k akumulaci aktivity v levém PFC, motorické kůře, pravém kaudátu a suplementární motorické oblasti (SMA). Cílem druhé studie bylo pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) prokázat roli dvou oblastí z naší předchozí studie, SMA a precuneu, v úloze TRT. Pomocí rTMS jsme se pokusili ovlivnit přesnost a variabilitu reprodukcí časových intervalů. Neprokázali jsme vliv rTMS ani jedné oblasti na přesnost...
|
|
|
Interval Timing and Emotional Modulation
Šafránková, Kristýna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na individuální percepci času, přesněji na tkzv. "intervalové časování" - tedy na to, jak jedinec dokáže odhadnout dobu určitého časového intervalu v rámci sekund až minut a jak je intervalové časování modulováno emocemi. Vnímání času je ovlivňo- váno mnoha různými faktory, ale emoce se jeví být jako jeden z nejzásadnějších, který může způsobit i značné zkreslení vnímání uplynulého času. V mé bakalářské práci se zaměřuji pře- devším na fyziologické mechanismy emoční modulace. Soustředím se hlavně na pacemakerový a striatální model časování a jeho vztah k emoční modulaci. Klíčová slova: intervalové časování, dopamin, emoce, striatální model časování
|
|
|
Animální model schizofrenie a časoprostorová integrace v úloze AAPA
Janďourková, Pavla ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Časová a prostorová percepce tvoří základní složky kognitivních funkcí. Obě tyto kompe- tence jsou důležité pro orientaci jedince v prostředí, a pro jeho přežití a je pravděpodobné, že mezi nimi dochází k různým interakcím. Vnímání času je na rozdíl od prostorové navigace a paměti méně prozkoumáno. Narušení intervalového časování se vyskytuje u mnoha neurode- generativních a neuropsychiatrických onemocnění. Podle současných studií se ukazuje, že časování je narušené i u pacientů se schizofrenií, ale výsledky jsou zatím nejednoznačné. Cílem naší práce bylo otestování úlohy AAPA v časoprostorové integraci u animálního modelu schizofrenie. Ten by v budoucnu mohl pomoci k objasnění narušeného časování u pacientů se schizofrenií. Oproti klasické úloze AAPA naše verze obsahovala střídání fází světla a tmy. Předpokladem experimentu bylo, že řešení úlohy za tmy u potkanů více závisí na časové strategii oproti řešení úlohy za světla, která je závislá na prostorové orientaci. V první fázi experimentu si potkani osvojili obě strategie - prostorovou (během světelné fáze) a časo- vou (během temné fáze sezení). V další fázi experimentu jsme testovali animální model schi- zofrenie v časové integraci v úloze AAPA, přičemž jsme očekávali narušení intervalového časování během části sezení za tmy. Experimentem jsme...
|
|
|
Intervalové časování a časoprostorová integrace
Sedláček, Jan ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Vnímání časoprostoru, následné uložení jeho struktury do paměti a případné vybavení je nezbytnou schopností pro přežití většiny dnes žijících živočichů. U vyšších obratlovců je tento proces součástí jejich deklarativní paměti. Tato práce se přednostně zaměří na popis časoprostorové integrace těchto engramů v hipokampu, zprostředkovanou místními buňkami a nově objevenými časovými buňkami. Práce rovněž zmíní s tím spojený význam a funkce časové percepce. Nakonec jsou popsány časové strategie, které si subjekty mohou osvojit v konkrétních behaviorálních úlohách.
|
|
|
Kortikální a subkortikální mechanismy vnímání času
Dušek, Petr ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Mareš, Jaroslav (oponent) ; Bareš, Martin (oponent)
Poruchy percepce času byly popsány u fokálních lézí mozku a u řady neuropsychiatrických onemocnění včetně Parkinsonovy nemoci (PN). Naším cílem bylo nalézt oblasti mozku, které se podílejí na percepci času u zdravých osob a jejichž dysfunkce je zodpovědná za poruchy percepce času u PN. Použili jsme úlohu reprodukce časových intervalů (TRT) spočívající ve vizuální prezentaci časových intervalů v rozsahu 5 až 16.8 s (fáze prezentace), které jsou následně reprodukovány pomocí stisku tlačítka (fáze reprodukce). V první fMRI studii se pomocí parametricky modulované analýzy podařilo nalézt oblasti, jejichž aktivita měřená pomocí Blood Oxygenation Level Dependent (BOLD) signálu korelovala s délkou časového intervalu. Během fáze prezentace byla zjištěna postupná deaktivace v levém prefrontálním kortexu (PFC) a pravém cingulu. Ve fázi reprodukce došlo k postupné deaktivaci precuneu bilaterálně a k akumulaci aktivity v levém PFC, motorické kůře, pravém kaudátu a suplementární motorické oblasti (SMA). Cílem druhé studie bylo pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) prokázat roli dvou oblastí z naší předchozí studie, SMA a precuneu, v úloze TRT. Pomocí rTMS jsme se pokusili ovlivnit přesnost a variabilitu reprodukcí časových intervalů. Neprokázali jsme vliv rTMS ani jedné oblasti na přesnost...
|
|
| |
host ::
RSS.